Lídr se nemůže chovat jako vrátný

Steve Jobs měl vůči sobě vždy velká očekávání. A rozhodně očekával minimálně to samé od lidí, kterým ve své společnosti svěřil vedoucí roli.

Z doby, kdy ještě zastával pozici CEO v Apple, se traduje jeden Jobsův zvyk, který moc pěkně ukazuje, jak na vůdce, kterým dal svou důvěru, nahlížel:

Steve Jobs každému zaměstnanci, který byl v Apple povýšen do manažérské funkce, odvyprávěl krátký příběh

———————————

Jobs novému manažérovi řekl, že pokud by v jeho kanceláři nebyl vyprázdněn odpadkový koš, přirozeně by žádal od vrátného budovy vysvětlení. „No, zámek na vašich dveřích byl vyměněn,“ mohl by zcela legitimně odpovědět vrátný. „A nepodařilo se mi sehnat klíč.“

Odpověď vrátného je rozumná. Jde o zcela pochopitelný důvod. Vrátný nemůže dělat svou práci uspokojivě, když nemá k dispozici klíč. A jakožto vrátný může mít pro své selhání důvod.

„Když jste vrátný, na důvodech záleží,“ řekl Jobs svému novému manažérovi. „Ale někde mezi vrátným a CEO na důvodech záležet přestane. Jinými slovy, když se zaměstnanec stane manažerem, on nebo ona musí opustit veškeré důvody a výmluvy pro svá selhání. Manažér je za každou chybu, ke které dojde, plně odpovědný a nezáleží na tom, co následně řeknete.“

———————————

Jobs měl jasno – manažér musí přijmout absolutní zodpovědnost za vše, co se v dosahu jeho kompetencí stane. A to poslední, co chtěl po selhání od svých lídrů slyšet, byl důvod, proč k němu došlo.

„Modli se, jako by se o tebe Bůh měl postarat; chovej se, jako by vše záleželo jen na tobě.“ – Svatý Ignác z Loyoly

Premisa této filozofie leadershipu je poměrně jednoduchá. Drtivá většina lidí má pocit, že jejich úspěch či selhání je z velké části způsobeno vnějšími faktory – a zejména druhými lidmi. Když uspějí, druzí jim pomohli, podporovali je a byli „s nimi“. Když selžou, druzí je zklamali, nemohli jim věřit, nikdo jim nepomohl a byli „proti nim“.

Do jisté míry je to samozřejmě pravda. Ale úspěšní lidé se v první řadě na druhé nikdy nespoléhají absolutně. Jejich plán vždy zahrnuje nepředpokládaný vývoj. Úspěšní lidé se snaží dosáhnout vrcholu, ale zároveň pečlivě plánují, co budou dělat, spadnou-li na dno.

Mají jasná očekávání, preferují intenzivní komunikaci, jsou svým lidem mentory, průvodci i trenéry. Konečná zodpovědnost však 100% padá na jejich hlavu – v případě Jobse bezpodmínečně.

Proč? Protože vědí, že tou jedinou věcí, kterou mohou skutečně kontrolovat, jsou oni sami. Jednají proto tak, jako by úspěch či selhání bylo zcela v jejich rukou. Když uspějí, mohou za to. Když selžou, mohou za to. Neplýtvají svou mentální energií doufáním či obáváním se, co bude dál. Místo toho jsou proaktivní a nenechávají NIKDY NIC náhodě.

Proto nemají problém přijmout odpovědnost za cokoli, co se stane. 

Jak by řekl Jobs: „Na důvodech nezáleží.“ Nemůžete dokončit zakázku, protože vám dodavatel včas nedodal potřebné zboží? Měli jste dodávky lépe naplánovat. Její zpoždění je možná vina prodejce, ale zajistit, aby vše klíčové pro zhotovení zakázky bylo připraveno, bylo vaší odpovědností. Žádné výmluvy.

Přestaňte se omlouvat. Přestaňte vyjmenovávat všechny důvody. A nikdy neukazujte prstem na druhé. Tedy pokud nemáte v plánu ukázat na sebe a rozhodnout se, že příště uděláte cokoli, co bude potřeba, aby vše dopadlo podle plánu.

zdroj: https://warengo.com/stories/31543-lidr-se-nemuze-chovat-jako-vratny-aneb-co-podle-steva-jobse-oddeluje-vyborne-lidry-od-zbytku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..